Podniky s finální výrobou, tedy i s vlastním vývojem a vazbou na koncový trh uživatelů docilují lepších výsledků
Komentáře Petra Karáska k aktuální problematice v rámci STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2019 prezentované za přítomnosti členů vlády na Pražském hradě 10. 12. 2019
- Který typ výroby je nejvíce a který nejméně ziskový?
Je potvrzenou pravdou, že nejlépe jsou na tom podniky s finálním produktem, ještě lépe doprovázeným adekvátními službami pro uživatele. Práce podle cizí dokumentace (tedy bez vlastního vývoje a možnosti zásadních inovací) a bez přímé vazby na koncový trh a požadavky uživatelů je naopak disciplínou, ve které se obtížněji dociluje dlouhodobě udržitelné alespoň průměrné ziskovosti. - Které kroky by podle Vašeho názoru vedly ke zvýšení počtu kvalitních absolventů technických oborů v ČR?
Nejde jen o zvýšení počtu, ale zejména o kvalitu znalostí a schopností budoucích absolventů. Ústupky ve smyslu změkčování podmínek, rušení povinné maturity z matematiky či neustále rostoucí podpora spíše „povídacích“ oborů studia k tomuto cíli rozhodně nepovedou. - Daří se rostoucí náklady na strojírenskou výrobu zohlednit v cenách, za které dodáváte odběratelům? Co činí největší potíže?
Velmi obtížně, protože stále ve většině z nás převládá pocit, že produkce z Česka musí být přece obecně vždy levnější, než srovnatelné výrobky z Německa, Rakouska či Švédska. Toto podceňování sebe sama zkušení obchodníci na straně kupujících dokážou podvědomě odhalit a také velice šikovně využít, samozřejmě v neprospěch českých firem. Čest výjimkám.